R8 Hledání a čtení záznamů ve skenech

Jak výzkum najde knihu, získá její snímky, kdo snímky čte a jak se přečtené zapíše. Popisuje výzkum 1.25.2 a 1.26.0 (čtení skenů se mezi nimi nemění). U pravidel je rozlišeno, co hlídá kód (příkaz strom to dělá nebo zápis odmítne) a co je jen pravidlo metodiky (pokyn agentovi, který kód nekontroluje). Proč uvádí důvod tak, jak ho říká metodika nebo kód výzkumu.

Postup v kostce:

1. Kniha: podle místa a doby agent určí příslušnost (farnost, matriční úřad), archiv a konkrétní knihu (R8.1).
2. Snímky: stahují se jen přes stahovač archivu, v tempu a za podmínek archivu, a jen ty potřebné. Kde archiv automatické stahování nedovolí, uloží je člověk (R8.2).
3. Listování: knihu nebo rozsah snímků čtou čtenáři (strom read): samostatní agenti s čistým kontextem, každý s dávkou snímků a celou otázkou (R8.3). Jak čtení běží, strom ladí sám (R8.4).
4. Vlastní pohled: každý zápis, který se bude citovat, si hlavní agent přečte sám, z výřezu v plném rozlišení (R8.5).
5. Zápis: pramen s výřezem a přepisem, údaje jen z jistě přečteného a hledání i bez nálezu (R8.6).
6. Jistota: stupeň jistoty podle toho, kdo a jak zápis četl; těžké místo potřebuje druhé, slepé čtení (R8.7).

Kdo co čte, v kostce a na příkladu jednoho zápisu, říká R8.9.

Poznámka: čtení modelem není stoprocentní. Staré písmo čte model AI a přesnost čtení závisí na modelu. Metodika chce na staré písmo nejsilnější model, nikdy rychlé nebo levné čtení. Čtenáři čtou modelem pro písmo (model.vision, jinak strom read --model) a velikost pohledů se řídí modelem (R8.3.2). Velikost pohledů jde zkalibrovat (strom media calibrate, potvrzuje člověk) a strom ladí čtení zvlášť pro každého agenta a model (R8.4). I tak se model plete: ve jménech, číslech domů, datech a místech. Proto čtenář u každého jména píše jistotu v procentech, „nečitelné“ má přednost před odhadem, těžké místo dostane slepé druhé čtení, rozdílná čtení jsou rozpor a Doložené chce metodika jen po vlastním čtení zápisu hlavním agentem (R8.7). Zásada projektu: důležité údaje má ideálně ještě ověřit člověk. Aplikace Strom ukazuje u pramene výřez zápisu vedle přepisu (A3.3). Přepis zkontrolovaný člověkem jde označit Přepis ověřen (A3.1.1, jak s ním výzkum počítá: R3.5.1). Chybný údaj jde opravit v aplikaci; úprava údaje doloženého záznamem se stane rozporem (S2). Čtení modelem je jen návrh: přepis, který člověk napsal nebo potvrdil, nezmění nikdo jiný než člověk, ani nové čtení (R3.4.1).

R8.1 Nejdřív kniha

Než jde cokoli doložit, musí být jasné, kde záznamy jsou. Agent určí příslušnost místa v dané době, archiv a konkrétní knihu (soubor záznamů) s přístupem: adresou nebo signaturou.

• Jen metodika, v tomto pořadí:
  1. místo a doba určují příslušnost (strom place jurisdiction L… --kind parish|civil|manor|district --from --to). Místo přečtené jen nejistě nedává farnost ani knihu, dokud není jisté (R8.5.2);
  2. archiv (strom repo add, s podmínkami použití) a kniha (strom recordset add … --places --years --kinds --access --url). Stahovač archivu najde knihy sám: strom fetch <stahovač> --find "<místo>" --years 1780-1850;
  3. katalog se používá jako člověk: hledání nebo stránka jedné knihy, nikdy procházení čísel záznamů za sebou;
  4. kde se hledalo, i bez výsledku, se zapíše (strom search add … --method web|catalog).
• Rejstříky, katalogy a online stromy jsou jen vodítko, kde hledat (R3.3).
• Hotovo, když kniha s přístupem existuje a úkol doložení na ni ukazuje (--where B…).
• Proč: hranice, farnosti a názvy se měnily; vesnice mohla v různých stoletích patřit k různým farnostem. Procházení čísel záznamů archivy blokují. Zapsané marné hledání brání tomu, aby další sezení prohledávalo stejné katalogy znovu.
• Ovládání: terminál (agent).
• Platí od: výzkum 1.0.0

R8.1.1 Rejstřík před listováním

• Hlídá kód: když se má listovat knihou po snímcích (strom read, strom fetch) a pro farnost, roky a druh záznamu knihy je známý rejstřík, který k tomu zatím nikdo neprohledal, strom ho jmenuje dřív, než cokoli spustí, i s příkazem, který ho přečte.
• Hranice: od 30 snímků; jinou hranici (nebo nikdy) určí odpověď člověka na otázku index.first (strom media calibrate --questions). V rozhovoru jen řekne, v sezení strom run čtení odmítne, dokud agent nedá --no-index.
• Proč: podle komentáře v kódu se od zhruba 20–40 snímků vyplatí rejstřík víc než listování. Případ ze skutečného výzkumu: čtenáři přečetli 61 snímků knihy oddaných, zatímco rejstřík farnosti ležel stažený.
• Platí od: výzkum 1.14.0

R8.1.2 Poučení ke knize

Zvláštnost knihy, archivu nebo místa se zapíše k němu jako poučení. Kdo s knihou pracuje příště, ho uvidí.

• Hlídá kód:
  • poučení je jedna věta, nejvýš 200 znaků; delší text začátkem tvoří poučení a zbytek jde do podrobností (nejvýš 2000 znaků);
  • poučení patří ke knize, archivu nebo místu, které ve výzkumu existují (--on B…|R…|L…);
  • úkol ukáže poučení knih, ve kterých hledá (strom task show).
• Jen metodika: sem patří kalibrace knihy, dva roky na stranu, ruka, která píše 7 jako 1. Poznámka v úkolu nebo deníku to není: tu u knihy nikdo neuvidí.
• Proč: zvláštnost knihy má vidět každý, kdo ji otevře příště (metodika „Lessons belong where they apply“).
• Ovládání: terminál: strom lesson add "<poučení>" --on B…, strom lesson list, strom lesson edit.
• Platí od: výzkum 1.0.0

R8.2 Snímky jen přes stahovač

Snímky z archivu stahuje jen strom, přes stahovač (konektor) daného archivu a v jeho tempu. Agent sám nikdy nestahuje: ani příkazem, skriptem, ani svým prohlížečem.

• Hlídá kód: každá cesta k archivu se řídí nejpřísnější známou úrovní jeho podmínek:

• Hranice (hlídá kód):
  • úroveň je nejpřísnější z: čtení podmínek stahovačem, záznamu archivu ve výzkumu, podmínek dodaných se stromem, nejpřísnější úrovně, jakou strom u serveru kdy viděl, souboru robots.txt a odmítnutí serverem;
  • zmírnit archiv, dát svolení a přijmout mírnější čtení stahovače smí jen člověk; agent smí archiv jen zpřísnit;
  • tempo: bez údaje služby nejméně 2 s mezi dvěma žádostmi na server. Se svolením „pomalu“ nejvýš jeden snímek za 10 s a nejvýš 120 za hodinu (tempo člověka), pokud člověk pro server nenastavil vlastní; strom ho nikdy nezrychlí.
• Jen metodika: stáhnout jen snímky, které úkol čte, nikdy celou knihu „pro jistotu“. Knihu stahuje sezení, které ji čte. Archiv bez stahovače: agent stahovač postaví (strom connector new) podle podmínek portálu a robots.txt.
• Od výzkumu 1.30.0: strom connector test --fetch upozorní, když jeden snímek stojí víc než 10 žádostí (nejspíš dlaždice), řekne, jak dlouho v tempu archivu potrvá snímek a kniha, a agenta pošle nejdřív hledat odkaz portálu na celý snímek, stažení celé knihy nebo celý snímek přes IIIF; dlaždice až nakonec.
• Od výzkumu 1.31.0: totéž řekne jednou za běh i strom fetch, i se stahovačem postaveným dřív: podle vlastního počítání stahování (archiv se kvůli tomu na nic dalšího neptá) hlásí, kolik žádostí stojí jeden snímek, jak dlouho v tempu archivu potrvá snímek a kniha (její počet snímků, jinak kniha o 200 snímcích), že stahování jde tím tempem dál, u stahování na pozadí jak ho zastavit (strom fetch --stop B…), a co hledat nejdřív. Hlášku ukáže i výstup --json, strom fetch --status a brief.
• Snímky, které archiv nedovolí stáhnout automaticky, uloží člověk do připravené složky (R6.2.1); svolení archivu: R6.3.1. Archivy jen přes prohlížeč, prohlížeč agenta a celý průběh: R9.
• Proč: metodika chce dodržet podmínky každého archivu; portál, jehož podmínky to zakazují, se automaticky neprochází. Hodinový limit archivu zastaví zbytek práce, proto nejdřív celé snímky a části jen tam, kde je zápis potřebuje.
• Ovládání: terminál: strom fetch <stahovač> … --images 40-69 --recordset B…, strom allow archive (jen člověk). Aplikace: Čeká na vyřízení.
• Platí od: výzkum 1.0.0 (stahování jen přes strom); úrovně podmínek a tempo člověka 1.14.0; snímek z dlaždic hlásí strom connector test od 1.30.0, strom fetch od 1.31.0

R8.3 Čtenáři: kdo snímky čte

Knihu nebo rozsah snímků procházejí čtenáři, ne hlavní agent. Čtenář je samostatný běh agenta (stejného programu, se kterým pracuje výzkum) s čistým kontextem. Dostane dávku pohledů a celou otázku a píše jen svou zprávu.

• Hlídá kód:
  • čtenář pracuje v jedné prázdné složce mimo výzkum, ne ve složce výzkumu;
  • vidí jen své pohledy a píše jen svou zprávu do notes/readings/; do výzkumu nikdy nezapisuje a nespouští příkazy;
  • čte modelem pro písmo: --model, jinak nastavení model.vision (u Claude Code výchozí opus);
  • bez osobních doplňků agenta (skilly, pluginy, servery MCP), dokud člověk nezapne agent.addons;
  • v archivu Stromu (bez AI) se čtenáři nespustí.
• Jen metodika: listování knihou je práce čtenářů, ne vlastních subagentů agenta. Subagent (strom-scan-reader) čte jen výřezy nalezených zápisů. Nález i hledání zapisuje hlavní agent sám, hledání s --by reader.
• Proč: obrázek zůstane v kontextu toho, kdo ho otevřel; hlavní agent tak dostane krátkou zprávu místo kontextu plného obrázků. Složka mimo výzkum: čtenář nesmí převzít pokyny výzkumu (soubory CLAUDE.md, AGENTS.md). Model pro písmo nikdy slabší než hlavní: špatně přečtené jméno pošle výzkum do špatné vesnice.
• Ovládání: terminál: strom read B… --images 40-69 --question "…". Pustit v popředí a nechat doběhnout (často deset minut i víc).
• Platí od: výzkum 1.0.0; prázdná složka mimo výzkum a agent.addons 1.14.0

R8.3.1 Dávky, souběh a rozsah

• Dávka: 10 pohledů na čtenáře (--batch, nejvýš 12). Dvoustrana čtená v půlkách jsou dva pohledy. Dávky jsou co nejrovnoměrnější (11 snímků: 6 a 5, nikdy 10 a 1).
• Souběh: 5 čtenářů najednou (--parallel, 1 až 10; trvale strom config set read.parallel <n>).
• Rozsah: nejvýš 200 snímků v jednom čtení; seznam (--images 5-19,21-39) se čte přesně, jak je zadaný.
• Snímky přečtené už dřív strom řekne na začátku; čtení neodmítne.
• Proč: cena čtenáře roste s druhou mocninou jeho dávky (obrázek se platí v každém dalším kroku); deset snímků na čtenáře stojí na snímek třetinu proti padesáti. Souběh dává stejné čtenáře a žádosti, jen dřív; menší, když se předplatné agenta vyčerpává příliš rychle. Stovky snímků v jednom čtení jsou podle kódu chyba, ne záměr.
• Platí od: výzkum 1.0.0 (dávka 10, nejvýš 12); souběh 1.15.0; rozsah 200 snímků 1.14.0; seznam s mezerami 1.15.0

R8.3.2 Velikost pohledů a dvoustrana v půlkách

• Velikost (hlídá kód): pohled je velký, jak ho model čtenářů vezme celý: 2000 px po delší straně u novějších modelů (Claude Opus 4.7 a novější, Sonnet 5 a novější, Fable; Codex a OpenCode), jinak 1568 px. Jinak jen tehdy, když člověk velikost zkalibroval (strom media calibrate) nebo ji strom zvětšil u knihy (R8.4).
• Dvoustrana v půlkách: při slepém čtení, v úkolu ověření a u snímku, který čtenář dřív nahlásil jako nejasný, dostane čtenář dvoustranu jako dvě půlky, které se u hřbetu překrývají (4 % šířky na každou stranu). Jen když je půlka aspoň 1,25× ostřejší než celý snímek v jednom pohledu. Jinak se dvoustrana čte celá; --half both půlky vynutí, --whole je zakáže, --half left|right vezme jen jednu stranu.
• Výřez (--crop): jen ta část každého snímku, v plném rozlišení. Výřez větší než jeden pohled dostane čtenář v překrývajících se dílech. Když z archivu přišla ostřejší část snímku, čte se z ní.
• Proč: větší obrázek agent sám zmenší, než ho model uvidí, a za zahozené pixely zaplatí pomalejším čtením. Půlka ukazuje každou stranu ostřeji; u téměř čtvercové dvoustrany by druhý pohled stál víc, než přinese.
• Platí od: výzkum 1.14.0; čtení z ostřejší části snímku 1.19.0

R8.3.3 Co čtenář píše

Čtenář píše zprávu průběžně, po každém snímku, ne na konci. Za každý snímek jeden blok s poli:

• Pravidla čtenáře (strom je dává do zadání čtenáře):
  • přepsat jen to, na co se otázka ptá (jen čísla stran, jen zápisy jednoho příjmení, jeden zápis celý);
  • „nic“ je platný a cenný výsledek: čtenář řekne, co prověřil;
  • „nečitelné“ má přednost před odhadem;
  • možná shoda (nečitelné jméno, když ostatní sedí: věk, dům, datum, rodiče) je unclear a zápis, nikdy schovaná v bloku nothing;
  • co výzkum ví (--context), slouží jen k poznání rodiny, nikdy k doplnění nepřečteného;
  • při slepém čtení (--blind) přesný přepis bez očekávání (R3.5).
• Hlídá kód: nejasné místo z této zprávy brání zápisu marného hledání v rozsahu, dokud se na ně nikdo nepodívá zblízka (R3.6).
• Proč: u nejasného místa se agent musí podívat zblízka, než rozsah platí za marně prohledaný; možná shoda se často skrývá právě v nečitelném. Průběžná zpráva přežije výpadek: obnovený čtenář pokračuje u snímků, které ve zprávě ještě nejsou.
• Platí od: výzkum 1.0.0; pole pages, gaps, section, unclear jako zápis a „jen to, na co se otázka ptá“ 1.14.0

R8.3.4 Časový limit čtenáře a výpadek služby

• Hlídá kód: čtenář má 5 minut a 1 minutu na každý pohled, nejméně 6 a nejvýš 15 minut. Když čtenáři stejného agenta a modelu potřebovali víc, strom limit prodlouží: podle posledních 10 čtenářů, kteří doběhli nebo narazili na limit (×1,5 po doběhnutém, ×2 po zastaveném), nikdy nad 15 minut. --minutes nastaví limit ručně.
• Výpadek služby: čtenář, který po opakovaném pokusu služby modelu 150 s mlčí, se jednou obnoví tam, kde skončil, se zbylým časem. Když mlčí dál, hned skončí; jeho snímky se přečtou znovu později. Takový výpadek nezmenšuje dávky.
• Čtenář zastavený limitem nedal ke svým snímkům odpověď: strom řekne, ať se na ně agent podívá sám, nebo je přečte znovu s delším limitem.
• Proč: případy ze skutečných výzkumů: čtenář jednoho výřezu stál 15 minut a agent na něj čekal; čtenář jednoho výřezu skončil v limitu 6 minut bez výsledku, stejné čtení s limitem 12 minut bylo hotové za 4. Umlklá služba dřív vedla až k limitu a čtenáři bez výsledku zmenšovali dávky.
• Platí od: výzkum 1.14.0; obnovení po výpadku služby 1.22.0

R8.3.5 Čtení do nálezu

• Hlídá kód: s --until-found už nezačne žádný další čtenář, jakmile jeden nahlásí nález; čtenáři v práci dočtou. strom vypíše přesně, které snímky nikdo nečetl.
• Hranice: prohledané jsou jen přečtené snímky; hledání se zapíše jako --result partial, nikdy jako marné pro celý rozsah.
• Jen metodika: jen pro jeden konkrétní zápis (křest, sňatek nebo pohřeb jedné osoby, o které je známo dost). Nikdy pro všechny zápisy místa nebo příjmení, ani kde může po nálezu přijít jmenovec. Když nález není ten pravý, přečte se zbytek.
• Proč: nepřečtený snímek není prohledaný. Jmenovec není hledaná osoba (R1.4).
• Platí od: výzkum 1.15.0

R8.3.6 Čtení knihy, která se stahuje

• Hlídá kód: knihu, kterou právě stahuje strom fetch, jde číst hned. Čtenáři začnou na zaregistrovaných snímcích (dávka po 10) a na zbytek se čeká. Snímky, které stahování nepřineslo, strom vypíše přesně; nečtou se a nepočítají se jako marné.
• Proč: rychlejší čtení; archiv dostane stejné žádosti ve stejném tempu.
• Platí od: výzkum 1.15.0

R8.3.7 Co se vrátí agentovi

• Hlídá kód: po čtení dostane agent stručný souhrn: na kterých snímcích je nález, na kterých nejasné místo, co nešlo přečíst tam, kde nic nebylo, a mezery v knize. K tomu hotový příkaz strom search add … --by reader s výsledkem found, partial, inconclusive nebo negative a s mezerami v --note. Zprávy se ukládají do výzkumu.
• Snímky, které nikdo nenahlásil, a čtenáři, kteří selhali, jsou vypsané zvlášť.
• Jen metodika: zprávy se nečtou celé, jen přes strom readings (--match <příjmení>, --list, jeden snímek: strom readings B… --image 57). Každá zpráva se zapíše hned, než začnou další čtenáři. Snímky čtené dřív: jiná otázka nebo slepá kontrola je v pořádku, stejná otázka ne.
• Proč: hlavní agent drží v kontextu jen to, co čtenáři našli, ne obrázky ani celé zprávy.
• Ovládání: terminál: strom readings.
• Platí od: výzkum 1.0.0; strom readings 1.14.0

R8.4 Samoladění čtení

strom měří, jak čtení skenů probíhá, a podle toho sám mění, jak se čte. Jen směrem k přesnosti nebo k menšímu počtu žádostí do archivu.

• Hlídá kód, co strom smí změnit sám:
  • kniha čtená hůř než ostatní, nebo ukazovaná zvětšená: celý snímek ve velikosti pro čtení, dvoustrana v půlkách, ze snímků, které už jsou na počítači;
  • čtenáři, kteří ztrácejí kontext, znovu otevírají pohledy nebo nedají výsledek: menší dávky a méně pohledů na volání, nikdy pod polovinu výchozí hodnoty;
  • archiv, který narazil na svůj limit: nejdřív celé snímky, půlky a části jen u kandidátů;
  • kniha, ze které portál ostřejší část nedal: další části se nenabízejí;
  • snímky stažené a nikdy nepřečtené: stahuje se jen to, co úkol čte;
  • každá změna se po 60 dnech bez svého signálu a s novými čteními vrátí na výchozí hodnotu.
• Hranice (hlídá kód): nikdy menší pohled, levnější model, čtení, které by mohlo minout zápis, ani víc žádostí do archivu: to rozhoduje člověk (strom media calibrate --questions). Rozhoduje se po sezení, nikdy během něj: sezení jde podle hodnot ze svého začátku. Platí zvlášť pro každého agenta a model. Každá změna je zapsaná s důvodem.
• Ovládání: terminál: strom media calibrate --report (jak čtení probíhalo, zdarma), --questions (co rozhoduje člověk), --reset (zpět na výchozí); strom config set tune.auto off vypne samoladění. Kalibrace velikosti pohledů (strom media calibrate) je placené čtení vlastních doložených záznamů výzkumu a potvrzuje ji jen člověk. strom doctor, řádek po samoladění: změna, od které se čte hůř (doporučí ji vrátit), nebo změna, od které je čtení dražší a o nic jistější (doporučí ji ponechat).
• Proč: podle kódu jen tak, aby se tím nic nezhoršilo: změna smí přidat přesnost nebo ušetřit žádosti do archivu; co by mohlo ubrat přesnost nebo zatížit archiv, je otázka pro člověka. Dražší změnu strom doctor doporučí ponechat, protože šla k přesnosti a jistota se měří jen podle nejistých míst: bližší pohled může číst přesněji, i když nejistých míst neubude.
• Platí od: výzkum 1.14.0
• Od výzkumu 1.29.0: strom doctor u dražší změny říká, proč ji doporučí ponechat.

R8.5 Vlastní čtení hlavního agenta

Zápis, který se bude citovat, si hlavní agent prohlédne sám v plném rozlišení. Starým písmem se zabývá nejsilnější model, nikdy rychlé nebo levné čtení.

• Hlídá kód: snímky se otevírají jen jako pohledy strom media view (soubor v .strom/views/). Celý snímek má nejvýš 1400 px po delší straně: na nalezení zápisu, ne na čtení. Půlka, výřez a díly mají velikost, jakou model vezme celou (1568 nebo 2000 px). Nejvýš 12 snímků a 24 pohledů na jedno volání.
• Jen metodika, postup:
  1. najít: celý snímek s --grid (mřížka po desetinách), odečíst, kde zápis je;
  2. vyříznout: --crop x,y,šířka,výška (zlomky snímku) nebo --half left|right; přepisuje se jen z výřezu nebo půlky v plném rozlišení. Vybledlý inkoust --contrast, strana bokem --rotate 90, strana po dílech --split 2x2; celý pohled nejasný: --half both, než se řekne „nenalezeno“;
  3. po zhruba 30 pohledech zapsat, co se našlo, než se otevřou další; pohled, který vypadl z kontextu, se znovu neotevírá, platí poznámky;
  4. výřez řekne „zvětšeno“: sken víc detailu nemá. Ostřejší část jde stáhnout jen přes stahovač, který to umí.
• Strana ↔ snímek: strom recordset calibrate B… --point 57=112 (změřené na snímku, nikdy odhadnuté); pak strom media view B… --page 112.
• Proč: zmenšený celý snímek stačí k nalezení zápisu za polovinu tokenů, ale ne ke čtení. Každý pohled zůstane v kontextu, který ho otevřel. Dívat se na tak málo pixelů, kolik otázka potřebuje.
• Ovládání: terminál: strom media view B…:57 --grid, strom media view B…:57 --crop 0.05,0.40,0.45,0.18.
• Platí od: výzkum 1.0.0 (pohledy, --grid, --crop, --contrast, --rotate); velikosti 1400/1568/2000 px, --split, limity na volání a zhruba 30 pohledů 1.14.0

R8.5.1 Jméno a místo pro další hledání

• Jen metodika: jméno nebo místo, na kterém závisí další hledání (příjmení, místo narození, farnost), se před zápisem přečte znovu na výřezu v plném rozlišení. Co zůstane nejisté, se zapíše jako nejisté a řekne se to.
• Proč: špatně přečtené jméno pošle výzkum do špatné vesnice.
• Platí od: výzkum 1.4.1

R8.5.2 Nejistě přečtené místo je vodítko

• Jen metodika: místo přečtené nejistě (čtenáři se liší, [?], nic jiného ho nepotvrzuje) je vodítko, ne místo. Nevede z něj žádná farnost, kniha ani úkol, dokud není jisté: vlastní pohled na výřez, rejstřík knihy, místopis nebo katastr (farnost vesnice z nich, nikdy z dnešní obce). Když zůstane nejisté: hypotéza se čteními jako variantami (strom hypothesis add) a úkol, který ji prověří (--about H…).
• Proč: úkol, který by nejisté místo bral jako jisté, by hledal v knize jiné farnosti.
• Platí od: výzkum 1.14.0

R8.6 Zápis nálezu

Nalezený zápis se zapíše najednou: pramen s výřezem, přepisem a místem v knize, údaje z něj a hledání, které ho našlo.

• Hlídá kód: strom batch --file notes/<soubor> zapíše všechny řádky, nebo žádný; chybné řádky řekne všechny najednou.
• Jen metodika:
  • pramen ze skenu dostane --clip (výřez, ve kterém se zápis četl), --transcript (slova zápisu po řádcích, nepřečtené [?]) a --locator (folio, strana, pořadí zápisu); podrobně R3.4;
  • zápis v jiném jazyce nebo písmu, než je jazyk výzkumu, dostane vedle doslovného přepisu i překlad do jazyka výzkumu (--translation), od výzkumu 1.28.0;
  • do polí (--date, --house, --age, jméno) jen jistě přečtené. Nejisté jde do přepisu s [?] a do poznámky údaje („dům 21 nebo 27“). Co čtenář nahlásil jako nečitelné, zůstane nečitelné, dokud to agent nepřečte sám. Prázdný sloupec je prázdný; nic se nedoplňuje podle obvyklého;
  • jméno přečtené jen zčásti si nechá jistá písmena (Anna /Kr[?]ková/), datum s nejistým dnem si nechá měsíc;
  • hledání se zapíše i bez nálezu, s přesným rozsahem stran; chybějící strany knihy nejsou prohledané (R3.6).
• Hlídá kód: marné hledání nad místem, které čtenář nahlásil jako nejasné, strom odmítne (R3.6). Chybějící výřez nebo přepis připomene.
• Proč: aplikace Strom ukazuje zápis vyříznutý ze skenu vedle jeho slov. Podle jistých polí se osoba hledá dál; jméno s jistými písmeny jde dál najít. Nejdražší chyba je prohledat stejnou knihu dvakrát.
• Ovládání: terminál (agent). Aplikace: stránka pramene ukazuje výřez a přepis (A3.3).
• Platí od: výzkum 1.0.0; výřez 1.1.0

R8.7 Jistota a ověření přečteného

Stupeň jistoty údaje ze skenu záleží na tom, kdo a jak zápis četl.

• Jen metodika: Doložené jen tehdy, když hlavní agent zápis přečetl sám a zápis údaj uvádí přímo. Závěr, který stojí na jedné těžké buňce (číslo domu, věk, jméno), potřebuje před Doloženým druhé, slepé čtení; rozdílná čtení jsou rozpor, ne volba (R3.5).
• Hlídá kód: Doložené potřebuje citaci z pramene, který není slabý, s primární informací (R3.2). Kód nekontroluje, že zápis četl hlavní agent sám, ani slepé čtení.
• Dokument přečtený čtenáři výzkumu: jeden čtenář → Možné; dva slepí čtenáři shodně → Pravděpodobné (R3.5.1). Stupně jistoty: R3.1.
• Proč: druhý čtenář nesmí znát očekávanou hodnotu, jinak by ji „přečetl“. Nad Pravděpodobné jde údaj jen tehdy, když se dvě nezávislá čtení shodnou.
• Platí od: výzkum 1.0.0; čtení dokumentu čtenáři výzkumu 1.18.0

R8.8 Přečíst dokument z aplikace

Fotku, sken nebo PDF dokumentu jde z aplikace dát přečíst agentovi výzkumu: přepis, překlad a výklad. Číst může jeden čtenář, nebo dva nezávislí; dva se porovnají a místa, kde se liší, výsledek ukáže. Do stromu se z přečteného nic nezapíše bez potvrzení.

• Hlídá kód:
  • vstup: fotka, sken nebo PDF, víc souborů jsou strany jednoho dokumentu; nejvýš 10 stran a 50 MB na soubor. Strana, jejíž kratší strana má méně než 800 px, je příliš malá a čtenáři ji nedostanou;
  • 1 čtenář (rychlejší, levnější), nebo 2 nezávislí čtenáři (spolehlivější, pro zápis do stromu); volba se pamatuje;
  • každý čtenář začíná s čistým kontextem a vrátí: přepis doslova, překlad do jazyka výzkumu, výklad (pojmy, zkratky, povolání, souvislosti) a jmenované osoby, události a vztahy;
  • druhý čtenář čte naslepo, prvního čtení nevidí. Porovnají se přepisy slovo po slovu, osoby podle role a pořadí, události podle druhu a pořadí. Kde se liší, jsou verze;
  • jméno, které čtenář uvede, musí stát v jeho přepisu. Které osoby a místa stromu odpovídají, určí strom, ne čtenář;
  • nejvýš 20 čtení za hodinu a 60 za den (zvýšit je může jen člověk); u jednoho stromu se čte jeden dokument naráz a další 3 čekají. V Archivu Stromu čtení není.
• Výsledek:
  • značka shody: 2 čtenáři, shoda, 2 čtenáři, K míst se liší, nebo 1 čtenář. Na náhledu strany je zelený rámeček vybraného zápisu a jantarový u míst, kde se čtenáři liší („čtenáři se liší: první čte „a“, druhý „b““). V přepisu [?] značí nejisté čtení a [...] nečitelné nebo vynechané místo;
  • oddíly Přepis, Překlad, Výklad, O dokumentu, Zmínění; Kopírovat přepis;
  • dokument, který přečíst nejde, dostane důvod (rozmazané, odlesk přes text, vyfoceno šikmo, část stránky chybí, příliš tmavé, příliš malé, na obrázku není psaný text) a radu, jak ho vyfotit lépe;
  • výsledek zůstane v historii čtení (Přečtené dokumenty). Do stromu jde přes Navrhnout do stromu….
• Hranice:
  • bez volby čtou agent a model výzkumu pro skeny (R8.3); u každého čtenáře jde zvolit agenta, model a důkladnost (R8.8.1). Čtení se počítá do ceny výzkumu, i zrušené: co už agent přečetl, se započítá;
  • okno jde zavřít, čtení poběží dál a výsledek se ohlásí. Odhad v okně počítá asi minutu na čtenáře, s Grokem 4 minuty;
  • čtení jde jen s výzkumem, který běží na tomto počítači a má nastaveného agenta; jinak dialog řekne proč (Teď nejde: …).
• Ovládání: aplikace: Výzkum → Přečíst dokument…, v nabídce osoby Přečíst dokument k této osobě…; soubory přetáhnout do okna nebo Vybrat soubory…; nepovinně Dokument se týká (osoba) a Poznámka; Čtenáři; Přečíst. Soubor přetažený do aplikace nabídne Přečíst hned, nebo Přidat do materiálů (R11). Historie: Výzkum u tohoto stromu… → Přečtené dokumenty (N) ›. Pramen, který už přepis má, jde přečíst znovu z originálu (R8.8.2).
• Platí od: aplikace 3.14.0, výzkum 1.18.0
• Od aplikace 3.25.0 a výzkumu 1.29.0: volba čtenářů (Upřesnit čtení, R8.8.1), kdo četl, Přečíst znovu… u pramene (R8.8.2) a nastavení Úkol z nového čtení (R8.8.3).
• Od aplikace 3.27.0: v okně Navrhnout do stromu je osoba, jejíž shoda s osobou stromu stojí jen na jménu nebo příjmení přečteném nejistě (označeném „?“), předvybraná na Ne; Spojit zůstává na výběr. Shoda, kterou nese i datum, rodiče, partner nebo dítě, a osoba zapsaná dřív z téhož zápisu zůstávají na Spojit.

R8.8.1 Čtenáři: program, model a důkladnost

Každý čtenář dokumentu může číst jiným agentem, modelem a důkladností. Bez volby se čte podle nastavení výzkumu. Výsledek u každého čtení říká, kdo četl.

• Hlídá kód:
  • 1 čtenář (rychlejší), nebo 2 čtenáři (spolehlivější, pro zápis do stromu). Dva čtenáři čtou každý zvlášť; kde se jejich texty neshodnou, může být chyba a takové místo se ukáže k ověření;
  • v Upřesnit čtení má Čtenář 1 i Čtenář 2 svůj Program (agent), Model a Důkladnost (rychlá, běžná, vyšší, nejvyšší), jen z toho, co výzkum na tomto počítači nabízí. Výchozí je podle nastavení agenta; změna se zapamatuje pro další čtení (Výchozí vrátí nastavení výzkumu);
  • bez volby čte model výzkumu pro skeny (model.vision), nikdy levnějším modelem;
  • druhý čtenář čte naslepo, prvního čtení nevidí (R3.5);
  • agent, který teď číst nemůže (přihlášení vypršelo, vyčerpaný limit), se nabídne s důvodem a čtenáře s ním nejde spustit. Model, který nainstalovaný Codex nezná, ukončí čtení jako selhání čtenáře s tímto důvodem.
• Výsledek: Četl u každého čtení: agent · model · důkladnost každého čtenáře, v terminálu, v souboru čtení i v aplikaci. Text je podle čtenáře 1; čtenář 2 četl nezávisle, pro kontrolu, a jeho celý text jde zobrazit (Přepis čtenáře: Čtenář 1 / Čtenář 2). Když oba četli stejným programem, výsledek to řekne.
• Proč: dva čtenáři téhož modelu jsou slabší doklad než dva různé modely: kde se shodnou, mohou se mýlit stejně. Tak to říká i úkol z nového čtení (R8.8.3).
• Ovládání: aplikace: Přečíst dokument… a Přečíst znovu… → Čtenáři → Upřesnit čtení. Terminál: strom document read … --agent --model --effort (první čtenář) a --blind-agent --blind-model --blind-effort (slepý čtenář), --readers 2.
• Platí od: výzkum 1.29.0, aplikace 3.25.0

R8.8.2 Přečíst znovu pramen z originálu

Pramen, který má přepis, jde dát přečíst znovu z originálu (skenu nebo výřezu ve výzkumu), ne z přepisu. Nové čtení se porovná s přepisem místo po místu. Přepis se tím nezmění: nové čtení zůstane uložené u pramene vedle něj.

• Hlídá kód:
  • jen u pramene, jehož originál má výzkum na tomto počítači a který má přepis; jinak aplikace řekne proč (Originál pramene výzkum na tomto počítači nemá., Pramen nemá přepis, se kterým by se nové čtení porovnalo.). Na telefonu jen věta, že znovu přečíst jde v aplikaci na počítači s výzkumem;
  • čtenáři přepis ani jména nevidí. Dostanou, co výzkum o záznamu ví: druh, jazyk, datum a kde zápis stojí;
  • s přepisem se porovná jen zápis pramene, ne sousední zápisy z okraje výřezu. Za rozdíl se nepočítají popisky sloupců bez protějšku, záhlaví a poznámky výzkumu i čtenáře v závorkách, dlouhé ſ proti s, nečitelné místo proti ničemu a slova mimo to, co přečetli oba;
  • každé místo, kde se nové čtení liší od přepisu, má druh:
  • věcná změna: jméno, číslo, datum, osoba, nebo slovo tam, kde přepis má [...];
  • drobnost: pravopis, zkratka, interpunkce, popisek, velká písmena;
  • věcná změna je jistá jen tehdy, když ji oba čtenáři přečetli proti přepisu stejně a nové čtení tam nemá [...] ani [?]. Místo, na kterém se čtenáři neshodnou, je nejistota, ne změna přepisu. U jednoho čtenáře jsou nejistá místa ta, kde si čtenář nebyl jistý (nové čtení tam má [...] nebo [?]), ne neshoda dvou čtenářů;
  • místo, které už posoudil úkol, nebo které člověk ponechal či zamítl, se znovu neposuzuje.
• Výsledek (okno Pramen přečten znovu): „Proti dosavadnímu přepisu N věcné změny a K drobností.“, nebo Shoduje se s dosavadním přepisem.; Čtenáři se shodli., nebo „Čtenáři se neshodli na N místech.“; v Co ověřit skupiny Věcné změny k ověření (u přepisu potvrzeného člověkem Věcné změny k posouzení), Nejisté – čtenáři se neshodli (u jednoho čtenáře Nejisté – čtenář si nebyl jistý), Už posouzeno v úkolu T…, Už rozhodnuto: ponecháno a Drobnosti. Do úkolu jdou samy jen jisté věcné změny; nejistá místa jen na žádost člověka (R8.8.3).
• Hranice: potvrzení přepisu člověkem zůstává. Nové čtení přepis nikdy samo nepřepíše (R3.4.1).
• Ovládání: aplikace: prohlížeč pramene → Přečíst znovu… (značka AI), s volbou čtenářů (R8.8.1); u pramene pak řádek nového čtení s Výsledek ›. Terminál: strom document read --source S… [--clip …], strom source show S….
• Proč: po čase jde přepis ověřit jiným čtenářem, z originálu. Shoda podpírá dosavadní přepis, rozdíl je vodítko k ověření, ne nový přepis.
• Platí od: výzkum 1.29.0, aplikace 3.25.0

R8.8.3 Úkol z nového čtení

Úkol z pramene přečteného znovu vzniká sám jen z jisté věcné změny, kterou ještě nikdo neposoudil. Drobnosti úkol nikdy nezaloží a nejistá místa ho samy nezaloží: agentovi je jde dát jen na žádost člověka. Jestli úkol z jisté věcné změny vznikne hned, nebo rozhodne člověk, určuje nastavení Úkol z nového čtení.

• Nastavení (read.sourceTask, pro každý strom):
  • Zeptat se (ask, výchozí): úkol nevznikne sám. Čtení zůstane u pramene jako neověřené, dokud člověk nerozhodne;
  • Zakládat vždy (always): úkol vznikne hned; u přepisu potvrzeného člověkem návrh znění pro člověka;
  • Nezakládat (never): úkol nevznikne sám, čtení čeká u pramene a člověk může rozhodnout stejně jako u Zeptat se.
• Volby (patička okna Pramen přečten znovu, u pramene Rozhodnout ▸):
  • přepis, který člověk nepotvrdil: Úkol pro agenta → Ověřit s agentem teď (úkol a hned rozhovor s agentem v terminálu) nebo Dát agentovi do fronty (úkol ve frontě přednostně, priorita 3); Bez úkolu → Jen uložit (úkol nevznikne, pramen se už neptá a tatáž místa se znovu nenabídnou; u pramene jde pak ještě zvolit Dát agentovi…);
  • přepis potvrzený člověkem: Úkol pro člověka → Dát k posouzení (návrh znění člověku, agent na něm nepracuje, R3.4.1), nebo Jen uložit. Úkol pro agenta tu nikdy nevznikne;
  • pramen s neukončeným úkolem: Připsat k T… a ověřit teď, Připsat k úkolu T…. Jeden pramen má najednou jeden úkol svých čtení: nová místa se připíšou k němu, žádné dvakrát.
• Nejistá místa na žádost:
  • nabízí se jen u čtení, které nemá žádnou jistou věcnou změnu k rozhodnutí, ale má nejistá místa, která nejsou drobnost a která ještě neposoudil žádný úkol. V patičce okna Pramen přečten znovu stojí volba vedle Zavřít (to zůstává hlavní tlačítko), u pramene v řádku nového čtení (Dát agentovi… ▸, u potvrzeného přepisu Dát k posouzení… ▸). Nabízí se při každém nastavení, i při Nezakládat; na telefonu ne. Jen drobnosti nebo už posouzená místa → volba se nenabízí;
  • přepis, který člověk nepotvrdil: Dát agentovi k posouzení (značka AI) → úkol pro agenta ve frontě (priorita 3), nebo se místa připíšou k neukončenému úkolu pramene. Čtenáři četli naslepo, bez přepisu a jmen (R8.8.2); místa posoudí až agent, na snímku se vším, co výzkum ví o lidech, místech a datech záznamu. Kde to snímek ukazuje jistě, přepis opraví a napíše důvod; jinde přepis nechá a k prameni napíše poznámku, co prohlédl a proč místo zůstává nejisté. Na nic se člověka neptá;
  • přepis potvrzený člověkem: Dát k posouzení → úkol pro člověka s návrhem znění jen z nejistých míst, která nové čtení přečetlo (ne [...], [?]); agent přepis nemění (R3.4.1). Když nové čtení přečetlo jen nečitelná místa, volba se nenabízí;
  • úkol z nejistých míst vznikne jen na kliknutí, nikdy sám, ani při Zakládat vždy. Místa, která pak úkol drží, se u dalších čtení znovu nenabízejí.
• Hlídá kód:
  • rozhoduje jen člověk: v aplikaci, nebo u svého terminálu. strom document read --source u terminálu člověka se zeptá hned (Projít to s agentem teď, Dát to do fronty jako úkol, Jen uložit čtení, u potvrzeného přepisu Dát k posouzení); bez volby nic nerozhodne a později jde rozhodnout strom source reading S…. Agent rozhodnout nesmí: řekne člověku, co čeká;
  • nejistá místa předá jen člověk: strom source reading S… --take queue --unsure (u potvrzeného přepisu --take review --unsure), jindy --unsure nejde. Čtení, které má jistou věcnou změnu k rozhodnutí, se s --unsure odmítne: rozhoduje se bez něj a nejistá místa jdou s ní. strom source show S… u nabídky řekne, že místa jde předat;
  • úkol uvádí, kdo četl (agent · model · důkladnost každého čtenáře), že dva čtenáři téhož modelu jsou slabší doklad a že nové čtení je jen vodítko (R3.4.1). Věcné změny jsou v důvodu úkolu první;
  • aplikace starší než 3.25.0 volbu nemá: u nepotvrzeného přepisu vznikne úkol pro agenta hned, u potvrzeného návrh znění pro člověka.
• Stav u pramene (prohlížeč pramene): Novější čtení … se liší (N věcné změny), neověřeno., … uloženo, úkol nevznikl., … úkol T… pro agenta (ve frontě)., … úkol T… k posouzení., … liší se jen drobnosti., … čtenáři se neshodli …, přepis se nemění. (u jednoho čtenáře … čtenář si nebyl jistý …, přepis se nemění.) Po založení úkolu Otevřít úkol T… (S4.5.3).
• Ovládání: aplikace: Výzkum → Další → Výzkum u tohoto stromu… → Čtení dokumentů → Úkol z nového čtení (zapíše se do výzkumu a platí i pro čtení spuštěná v terminálu). Terminál: strom config set read.sourceTask ask|always|never --for-tree, jednou strom document read --source S… --source-task …, strom source reading S… [--take now|queue|keep|review] [--unsure], strom source show S….
• Proč: úkol stojí práci agenta, která čerpá předplatné; drobnost ani nejistota přepis nemění, a co už bylo posouzené, se nemá posuzovat znovu. Nejistá místa jde přesto posoudit: čtenáři je nerozhodnou, protože čtou naslepo, ale agent je může posoudit se souvislostmi výzkumu, když o to člověk požádá.
• Platí od: výzkum 1.29.0, aplikace 3.25.0

R8.9 Kdo čte: přehled a příklad jednoho zápisu

Zápis ve skenu čte víc čtenářů, každý s jiným úkolem a jiným pohledem. Žádný čtenář do stromu nezapisuje: co přečte, je podklad pro hlavního agenta a pro člověka.

• Hlídá kód:
  • slepý znamená: čtenář nedostane, co se od něj čeká. Slepý druhý čtenář dostane jen výřez, druhý čtenář dokumentu nevidí první čtení a čtenáři Přečíst znovu… nevidí přepis ani jména;
  • čtenáři čtou modelem výzkumu pro písmo (model.vision), nikdy slabším. U čtení dokumentu a u Přečíst znovu… má každý čtenář svůj program, model a důkladnost a výsledek u čtení říká, kdo četl (R8.8.1);
  • kde se dva čtenáři neshodnou, je místo nejisté, ne oprava přepisu (R8.8.2).
• Jen metodika: zápis, který se bude citovat, přečte hlavní agent sám, z výřezu (R8.5); těžká buňka dostane slepé druhé čtení (R3.5).
• Proč: kdo zná očekávanou hodnotu, má sklon ji „přečíst“. Dva nezávislí čtenáři, nejlépe dvou různých modelů, ukážou místa, kde se písmo dá číst dvojím způsobem.
• Platí od: výzkum 1.0.0 (čtenáři knihy, slepé druhé čtení); čtení dokumentu výzkum 1.18.0; volba čtenářů a Přečíst znovu… výzkum 1.29.0, aplikace 3.25.0

Příklad jednoho zápisu (vymyšlený). Pramen je zápis křtu z roku 1843. Dosavadní přepis napsal výzkum a člověk ho nepotvrdil: „Dne 3. března 1843 pokřtěn Jan; otec Václav Horák, chalupník v Javorné č. 12; matka Marie roz. Vlková.“ Datum křtu Jana Horáka zapsal do stromu člověk v aplikaci.

1. Přečíst znovu… u pramene, 2 čtenáři: Čtenář 1 Claude Code, Čtenář 2 Codex, každý se svým modelem a důkladností. Oba dostanou jen originál zápisu a to, co výzkum o záznamu ví (druh, jazyk, datum, kde zápis stojí); přepis ani jména nevidí.
2. Čtenáři přečtou:
   • Čtenář 1: „… 5. března 1843 … v Javorné č. 17; matka Marie rozená Vlková.“
   • Čtenář 2: „… 5. března 1843 … v Javorné č. 12; matka Marie rozená Vlková.“
3. Porovnání s přepisem:
   • den 5. místo 3.: oba čtenáři čtou stejně a jistě → jistá věcná změna;
   • číslo domu: Čtenář 1 čte 17, Čtenář 2 12 → čtenáři se neshodli; místo je nejisté, ne změna přepisu;
   • „roz.“ proti „rozená“: zkratka → drobnost.
4. V Co ověřit stojí: Věcné změny k ověření (den křtu), Nejisté – čtenáři se neshodli (číslo domu) a Drobnosti („roz.“). Přepis se nezměnil; nové čtení zůstalo u pramene.
5. Při nastavení Zeptat se rozhodne člověk: Úkol pro agenta → Dát agentovi do fronty. Do úkolu jde jistá věcná změna a s ní i nejisté místo; drobnost úkol sama nezaloží (R8.8.3).
6. Agent v úkolu prohlédne zápis na skenu se vším, co výzkum o lidech a místech ví:
   • den je na skenu jistě 5.: opraví přepis a napíše důvod;
   • číslo domu na skenu jisté není: přepis nechá a k prameni napíše poznámku, co prohlédl a proč místo zůstává nejisté;
   • datum křtu ve stromu zapsal člověk: agent ho nezmění, jen navrhne 5. března 1843. Aplikace u údaje ukáže Výzkum navrhuje změnit údaj zapsaný člověkem a Rozpor ›; rozhodne člověk (S6.3).

Údaj z rodokmenu jiného programu by agent podle citovaného záznamu změnit směl; hodnota z rodokmenu by zůstala u údaje k vrácení (S6.3).